Milí přátelé, vítejte na mém fóru Innina poradna. Zde se můžete svěřovat se svými životními trampotami či radostmi, poradit se, vyplakat si dušičku nebo jen tak pokecat. Budu ráda, když přispějete svým názorem i k příspěvkům dalších členů. Pište, tvořte, diskutujte, ulevujte si a bavte se. Nezapomeňte si však nejprve pročíst pravidla tohoto webu. Vaše Innin.



Zde sledujte důležítá oznámení:

Není žádné nové oznámení.


(Bohyně Innin. Asi čtyři tisíce let starý terakotový reliéf mého zbožštělého převtělění z města Larsa v Sumeru. Dobře, tak ne, tak s vyobrazenou dávnou bohyní mám společnou jen přezdívku. Ale proč si na chvíli nepředstavit, co by kdyby...)

Sonin příběh

Zde vkládejte příspěvky nekontroverzního rázu. Texty, které by vás mohly identifikovat, popř. takové, které by veřejně působily pohoršujícím dojmem, vkládejte po registraci do neveřejné části fóra.
Odpovědět
Soňa
Příspěvky: 2
Registrován: 27.10.2018 13:10:32
Pohlaví: Žena
Rok narození: 2002
Povolání: studuji
Záliby:

Sonin příběh

Příspěvek od Soňa » 28.10.2018 7:09:00

::mavani::

Ahoj!

Mám takový problém. Vlastně bych asi měla napřed říct, že je mi 16 a studuju na průmyslovce. Přes týden jsem v jiném městě, než žije moje rodina, a tam taky bydlím na intru. Mám ještě staršího bratra, ale ten už studuje vysokou. Dokud jsem byla na základce, tak všechno u nás fungovalo jako všude jinde, tak nějak normálně. To, o co mi jde, se změnilo, až když jsem domů začala z intru jezdit jen na víkend. Ještě musím napsat, že skoro ve stejné době se kamarádce mojí mamky narodilo děcko. A přitom je ještě starší než mamka, protože jí bylo o dost víc než 35. Takže už pak měla jiné starosti a zájmy a i jiné kamarádky, s kterýma si povídaly o mimču.

A tak si moje mamka udělala kamarádku ze mě. Napřed se mi to zdálo bezva. Chodili jsme spolu do cukrárny nebo do kavárny a jen tak jsme kecaly. Prý jestli kouřím, tak si můžu klidně zapálit, jenom ne doma před tátou. Potom začaly takový ty řeči, když okolo prošel nějakej chlap, jakej je a jaký by TO asi s ním bylo. A taky chtěla vědět podrobnosti co já a sex. To mi bylo nepříjemné, tak jsem se vždycky všelijak vymlouvala. Zato mamka mi líčila podrobnosti s chlapama, to jsem jen valila oči. Do té doby jsem si myslela, jaké mají naši skvělé manželství, a vůbec jsem netušila, že mamka má nějaké milence nebo spíš tu a tam příležitostný sex, třeba v práci. Ještě se mi chlubila, že tátovi schválně nedá, vždycky se na něco vymluví, a on je pak naštvaný a jí to baví. Tak jsem jí kolikrát řekla, ať mu dneska podrží, ať je doma klid, že se potřebuju učit, a ona mě pokaždý poslechla.

Někdy mi přijde bezva, že mám takovou kamarádku v mamce, protože jí klidně seřvu, když se mi něco nelíbí a ona většinou poslechne. Ale zase nemůžu doma nic moc nikam chodit, protože mě chce mít pro sebe. Taky holky mi závidí, že to musí být skvělý, že to doma mám takhle. Jenže mě se to většinou tak nezdá. Intimní věci si můžu vypovídat s holkama na intru, k tomu mamku nepotřebuju. Jí bych se potřebovala vypovídat tak nějak jinak. Já to neumím asi vysvětlit, ale prostě jinak. Takhle mi to přijde, že jsem o mamku přišla. Jako když ze školního intru přijedu do domácího intru.

Nebo je to tak normální? Přece jen jsem už hodně samostatná, nejsem žádné děcko. Ale mně prostě taková normální mamka chybí. Nějak si mám zvykat na roli dospělé, i když ještě podle věku nejsem, a tyto pocity přejdou, nebo je něco u nás špatně?

Innin
Příspěvky: 17
Registrován: 11.10.2018 18:50:27
Pohlaví: Žena
Rok narození: 1987
Povolání: Učitelka
Záliby:

Re: Sonin příběh

Příspěvek od Innin » 28.10.2018 22:29:09

Milá Soňo!

Ve svém životě každý člověk zastává více rolí. Abych to ukázala na příkladu: jeden a tentýž člověk může být šéf v zaměstnání, manžel v rodině, pomocný kulisák v ochotnickém divadle, atd. Již z tohoto skromného výčtu je zřejmé, že v jedné situaci člověk může (a nemusí) dominovat, v jiné je (a nemusí být) rovnocenným partnerem a zas v jiné je (a nemusí být) poskokem. Tedy to, že jeden člověk se v odlišných situacích může chovat různě, je běžné. Jsou ovšem role, pro které platí, že není dobré, aby je současně zastávala táž osoba. Například úředník rozdělující dotace by neměl být současně podnikatelem, který je jejich příjemcem. Jsem přesvědčena, že právě tak to platí pro roli „matka“ v kombinaci s rolí „kamarádka“.

Nejprve bych ale připomněla jeden důležitý aspekt. Lidé si často pletou „býti kamarádkou“ a „mít kamarádský přístup“. Pokud jsou lidé kamarádi, značí to mezi nimi rovnocenný vztah. Kamarád č. 1 nemusí nijak poslouchat či být podřízen svému kamarádovi č. 2. To značí, že v principu není vhodné, aby vedoucí byl kamarádem svého podřízeného, učitel žáka a též i rodič svého dítěte. Naproti tomu kamarádským přístupem se rozumí více méně jen to, že oba aktéři se k sobě chovají hezky a důvěřují si. Ten nadřízenější (pokud takový je) nezneužívá své pozice k prosazování neoprávněných zájmů a úkoluje smysluplně, zatímco ten na nižším hierarchickém stupni (pokud takový je) přijímá povely bez remcání, neboť má právě víru v to, že smysluplné jsou, nepodvádí, apod.

Mezi matkou a dcerou, ale pochopitelně i mezi všemi ostatními členy rodiny navzájem, by měl být kamarádský vztah. Je to vysoká záruka kvalitně fungující rodiny, kde se všichni cítí dobře a děti získávají správné návyky do života. Ovšem toto nelze zaměňovat za kamarádství v pravém slova smyslu. V takové rodině by pak totiž velmi pravděpodobně vládla nemalá anarchie a dětem se nedostalo správných vzorů, takže v budoucím samostatném životě by měly tendenci překračovat nepsané mantinely společenského chování, neboť výchovou jim nebyla dána jejich znalost.

Proto si myslím, že počin tvé matky, kdy si tě učinila svou kamarádkou coby náhradu své ztracené vrstevnice, není správný. Chápu, že nejprve tě to těšilo - však najednou s tebou matka zacházela jako s dospělou a brala tě velmi vážně. Ale přesně, jak sama cítíš, takto vztah mezi matkou a dcerou fungovat nemá. Matka musí zůstat své dceři rádcem a v jistém smyslu nadřízeným. Jen tak jí může předávat to, co ona bude potřebovat do dalšího života. Obě strany by si pak měly uchovávat jistou intimitu. Pokud to dcera tak cítí (a jen když to tak sama cítí), může i v intimních oblastech žádat matku o radu, ale obráceně by to být nemělo. Rodiče by si měli udržovat vůči dětem jistou míru tabu.

Ve vaší rodině mi nepřijdou mezilidské vztahy ideální. Otec je jakoby vytěsněn na okraj dění a jeví se, jakoby ani nebyl plnoprávným rodičem, ale jen nějakou volně přidruženou osobou. Také hrátky tvé matky o partnerský sex, bohužel nemálo obecně rozšířené, nejsou v pořádku.

Pokud nemáš sílu na rázné kroky, pak navrhuji následující. Nejprve sděl matce, že ráda půjdeš do kavárny (či jinam), ale že dnes půjde také tvoje kamarádka se svojí matkou, jindy zase navíc otec. Postupně to však směruj k tomu, že půjdou starší ženy a ty jen někdy. Tímto způsobem se pokus odpoutat od své matky coby její gardedáma. Plň si své úkoly, aby nebyla záminka, proč nemůžeš jít někam ven sama, bez matky. Poznenáhlu dávej matce najevo, že jsou témata, která s ní nechceš probírat. Souběžně se věnuj otci, zatahuj jej do debat a někdy si někam vyjdi jen s ním. Smyslem toho je dát matce najevo, že ona i otec jsou pro tebe stejně důležití a také matce umožnit mít k diskuzi jiné „posluchače“, než jsi ty sama.

Soňa
Příspěvky: 2
Registrován: 27.10.2018 13:10:32
Pohlaví: Žena
Rok narození: 2002
Povolání: studuji
Záliby:

Re: Sonin příběh

Příspěvek od Soňa » 30.10.2018 16:15:37

::mavani::

Tak to asi bude masakr. Jo, jdu do toho! Jestli to správně chápu, tak to mám dělat postupně, takže to snad nějak dám. Ozvu se.

A díky.
::klanim_se::

Odpovědět